Ranní káva

Vůně ranní kávy a pohled do novin byl pro mne vždy rituál, bez kterého den prostě nemohl začít. Káva zůstala dobrá, horká, černá. S novinami je to trošku horší. Papírové noviny jsem vyměnil za online prostředí. Možná že jsem chtěl potěšit Gretu Thumbergovou a třeba i trošku ochránit naše lesy. Pravdou je, že u počítače sedím od rána do večera v rámci práce, tudíž si novinky z domova i ze světa mohu přece přečíst online a být cool. Částečně v tom hraje roli i lenost si pro ty noviny zajít ke stánku, a udělat něco pro zdraví.

Ale ať jsou to online či papírové noviny, stejně je to jedno. Důvodem mé kritiky je, že už tam není co číst. Každé ráno jsem byl pln očekávání nových informací. Už to ale bohužel neplatí. Vše se tak nesmyslně opakuje a témata jsou jasně dána. Války, choroby, bída, uprchlíci, živelné katastrofy a podobně. Vytratila se radost. Když člověk sjede rychlým pohledem nadpisy článků na informačních portálech a vyhledávačích, nemá ani sebemenší chuť na ně kliknout a přečíst si je.

Asi jsem jako chlap vadný, ale opravdu mne neoslovuje nadpis článku, jako je například, že se nějaká rádoby celebrita někde vyprsila, či neuhlídala klín a podobně. Rád se podívám na pěknou ženu, ale být klikačem a podporovat žurnalistické dno tohoto kalibru fakt nehodlám. A těchto bezduchých témat je většina. Senzace v nadpisu, zklamání po přečtení obsahu. Bezduchost, ubohost.

A politika? Škoda slov. Tou se po ránu opravdu začínat nemá, neboť si člověk zkazí celý den. Samozřejmě, kdyby současný systém fungoval tak jak má, a člověk by četl nadpisy znění: Naše země se dostala do rozpočtového plusu a podobně, tak to bych si rozkliknul a přečetl rád. Bohužel ale science fiction moc neholduji.

I při pohledu na sportovní rubriku je mi čím dál více smutno. Do popředí se dostávají sporty, jejichž hlavním tématem je násilí. Upřímně, nejsem fanoušek MMA a podobných sportovních aktivit. Na pěkný a férový box jsem se ještě před pár lety podíval rád, ale v té přemíře zla co kolem nás je, mne i tato kratochvíle opustila. To už se raději podívám z okna na ulici na to, jak si děti hrají kuličky a skáčou slepu bábu a mám z toho hned lepší pocit. Bohužel i tento pohled bude brzy vzácný, neboť většina rodičů v dnešní době místo toho, aby se šla se svou ratolestí projít mezi ostatní děti na vzduch, strčí jí do ruky tablet, či posadí k televizi.

Takže co se týče těch novin. Když úroveň současného psaní srovnám s dobou relativně nedávnou (tak deset, patnáct let zpět), mám pocit, že jsem se ocitnul v jiném světě. Nejde o to potěšit oko a mysl čtenáře. Dle mého názoru už jde zas a jen pouze o něčí profit a nalákat bezduché klikače.

A když už přece jen člověk narazí na kvalitní žurnalistiku, tak se stejně vracíme k podstatě toho, co jsem říkal na začátku. Problém je v tématech. Všude zas jen samé zlo, násilí, korupce, války, katastrofy.

Nakonec asi bude nejlepší si po ránu ke kávě vzít pohádkovou či jinou knížku, na chvilku opustit realitu a následně se s úsměvem ve tváři pustit do víru všedních dnů.